Dnes o duši, nitru ženy o té neviditelné, neuchopitelné části, která ale ovlivňuje vše.
Všechno, co se nám děje, jak věci vnímáme, jak se chováme, jak pracujeme, žijeme milujeme a i to jak se oblékáme.
Vždy jsem z touhle neviditelnou esencí pracovala, jen jsem o tom nemluvila.
Protože jsme na stránkách o šití a oblečení, budu psát z pozice této.
Velmi úzce to souvisí, to jak vnímáme sebe s tím, co si oblékáme, jaké volíme barvy, střihy materiály, zda si necháme poradit, navést, nebo si urputně trváme na svém zajetém, dobře známém, naučeném stylu- hlavně moc nevybočit a nelišit se…Pokud se nemáme rády naší první reakcí je : chci skrýt toto a toto, potřebuji tmavé barvy, nechci být vidět, pokud jsme nedomazlené a naše vnitřní dítě( ano všichni ho máme) je jaksi upozaděné, i podle toho volíme oblečení i barvy…Pokud jsme vědomé sebe tedy sebevědomé je nám prostě dobře, rozmazlujeme se přirozeně, chceme se líbit, nemáme potřebu se schovat, ale ani dávat se na odiv, protože víme, známe svou cenu a i tepláky volíme podle toho zda nám sluší. A nesouvisí to ani s váhou ani s věkem.
Jen když je v souznění to, co máte uvnitř s tím, co si oblékáte potom teprve to má sílu, ať v jakémkoliv smyslu.
Pokud je vám špatně to, co máte na sobě to zesílí, pokud se ráno nerozhodnete vzít si něco, na co úplně nemáte náladu, protože je to barevné, příjemné, je škoda to nosit, abyste si to nezničila( mimochodem tohle je pitomost, kterou ještě pořád hodně lidí dělá)…jednou to zkuste, když je vám špatně vzít si to, co máte nejraději a uvidíte…
Neoblékáme se pro druhé , ale pro sebe, aby nám bylo dobře, abychom se my cítili dobře a je jedno jestli jdete do práce, nakoupit nebo s košem, nebo jste doma. Ženy se zdobily od pradávna a nám se to v minulých letech trochu nějak pomotalo, ale vrací se to, začínáme na to přicházet a z toho mám radost i z důvěry, kterou dostávám…
Daniela