Pro mě osobně je šití, láska, splněný sen, proudící tvořivá energie, terapie a pak až práce.
Ten proces, kdy z pouhé vaší představy postupně vzniká naprosto reálný oděv, který můžete vy nebo někdo jiný nosit, nebo třeba dekorace…Zkusíte jednou a pokud jste trochu tvořivá,(což je ve své podstatě každá žena) tenhle svět vás prostě vtáhne do sebe. Při šití jste totiž jinde, pokud máte nějaké starosti, něco se nedaří , někdo vás naštval, nebo naopak jste v nadšená, radostná, sedněte si ke stroji , vezměte do rukou látku a začněte se soustředit, tvořit, šít…najednou zjistíte kolik uplynulo času a váš tlak se zmírnil, nebo radost zvětšila. Osobně jsem se vždy „vyšila“ ze všeho, smutku, marnosti, radosti, zklamání…ze všeho. Myslím si,kdyby více lidí tvořilo a vidělo za sebou hmatatelné výrobky, nejen čísla na počítači, papíry…,mnohem méně by se braly antidepresiva.
Naprostou ukázkou jak tohle 100% funguje jsou pro mě kurzy, jsou to takové ženské kruhy, znovu jsme to objevili a vracíme se k tomu, co tu už bylo,protože dříve se takto ženy scházely a muži se zase scházeli spolu. Holky přijdou na kurz, jsou unavené z práce, dětí, uhoněné, naštvané…po 2,5 hodinách odchází nabité, vyklidněné světlo v očích. Dívám se na to 7 let každý den a jsem za to vděčná. Tohle práci miluji a jsem ráda, že to, co jsem se naučila mohu předávat.
Daniela